Slovenská legenda Pavol Kováčik u zpovědi

Pokud se dá v souvislosti s česko-slovenským fotbálkem dá mluvit o nějakých celebritách, jméno první hvězdy je nasnadě. Byť ho dnes na turnajích lze spatřit již velmi zřídkakdy, pokaždé jeho účast přiláká ke stolu spousty diváků. Pavol Kováčik, alias Rohlík

 

Tvým bezpochyby největším úspěchem je vítězství v open doubles na WCS Garlando 2009 (ve finále porazil Frederica Collignova s Billy Pappasem).

Přímo po zápase jsem z toho neměl nějaký zvláštní pocit. Před zápasem jsem si řekl, že do toho prostě půjdu naplno, a že pokud budu lepší, tak vyhraji, a když horší, tak prostě prohraji. Hodně mě podržel Wolfgang Reszler, který hrál opravdu výborně a byl velikou oporou. Já jsem hrál také velmi dobře na pětce. Frederic hrál většinou vzadu, a myslím že v tomhle rozložení byli silnější. Když byl vzadu Pappas, tak moc nechytal a ani Collignon vepředu moc nedával.

Co platilo na Frederica? Snake nebo pin?

To je těžké. On je výborný obránce. Nejprve jsem hrál pinshoty, první dva legy. A dával jsem docela. Ale on pak změnil nějaké postoje a už to bylo fakt těžké. Tak on hraje většinou v Belgii a tam střílejí všichni piny, takže oni jsou v tomhle směru výborní brankáři. Takže jsem postupem času, čtvrtý a pátý leg, začal hrát snake, protože ten pin mě Frederic už hodně blokoval. A ukázalo se to jako dobrá volba.

Takže říkáš, řádný velký pocit euforie?

Spíše až později. Uvědomil jsem si, že Frederic nevyhrál na Garlandu poprvé po sedmi letech. A porazil jsem ho já – Slovák. Navíc hrál s Billy Pappasem. S odstupem času to je úplně jiné. Užívám si ty pocity.

Když už jsme zmínili snake versus pin.. Jaký je tvůj názor na tohle. Co ty osobně preferuješ?

Tak já osobně samozřejmě pinshot. Ale na druhé straně nepovažuji snake za něco méněcenného jako někteří hráči. Občas slýchám, že snake je hloupá střela nebo něco podobného. Pro mě to je to samé. Prostě to patří k fotbálku, hraje se to, takže co se naučíš, to budeš hrát. Tohle vůbec neřeším. Samozřejmě, dá se říci, že pinshot je divácky atraktivnější střela než snake, protože ten se dá celkem jednoduše naučit. Ale zas na druhou stranu – i když ten snake umíš výborně, tak na špičkových turnajích jsou vynikající obránci, kteří ví, jak na to, a člověk to musí umět fakt hodně dobře, aby tím snejkem dokázal dát gól. Takže pro mě to je fakt jedno, jestli snake nebo pin.

A co Rohlík a stahovačka?

(smích) Stahovačka je asi jediná finta, kterou jsem hodně trénoval a přesto mi nikdy nešla. Takže proto ji nehraji. Pullshot je prostě sféra, do které se asi já nikdy nepropracuji.

Ty máš v rukách kromě klasického pina či snejka také parádní tik-taky, příklepy, různé kombinace. Až si člověk říká, že je škoda, že tě častěji nevidí u 2ballu…

Kdysi jsem 2ball hrával. Dokonce jsem v něm vyhrál Mistrovství Slovenska, tak tři čtyři roky zpátky. Jako dokážu tam určitě zahrát nějaké věci, ale… Přece jen, jsem už starší člověk, tedy fotbálkově (smích). A ten 2ball mě už vysiluje. Můj styl hraní je velmi náročný na fyzičku, takže se od 2ballu držím dále.

 

rohlik

 

Jak ty jsi na tom vůbec dnes s tréninkem?

To se hlavně týká mých začátků, první tři čtyři roky. To byly neskutečné hodiny, které jsem tím strávil. Čtyři, možná pět hodin denně. Doslova každý den, no šílené dávky. A především mám naježděno strašné množství turnajů. Tehdy jsme s Palkom každý víkend jezdili po turnajích. Opravdu neuvěřitelné množství odehraných turnajů. Dodnes z toho strašně těžím, a i díky tomu jsem vyhrál Mistrovství světa. Dnes už moc netrénuji, spíš před nějakým větším turnajem občas. Ale už to není moc potřeba, v těch rukách to je. Takže když přijedu na turnaj, stačí si dvě hodiny pinknout a ono se to vrátí. Dnes je to hlavně o těch zkušenostech, které mám.

Patříš bezpochyby svojí hrou mezi atraktivní hráče, kteří ke stolu vždy při svém zápase přilákají spousty diváků. Kdo naopak přiláká ke stolu Pavola Kovačika?

Cha, tak to je úplně jasné. To je jediný hráč na světě. I když ho nemám rád, tak se na jeho hru vždy přijdu rád podívat. Právě proto, jak hraje. A to je Jamal. Má vynikající techniku. Psychicky velmi labilní člověk, ale hra geniální. A dělá u toho show, takže jedině Jamal. Ostatní hráči mě nezajímají (smích).

Tak schválně, jaký je tvůj tip, jak porazit Jamala…?

Proti Jamalovi hrát je v podstatě velmi jednoduché. Jak říkám, on je velmi psychicky labilní. Ale to neznamená, že na něj musím hrát nějakou špinavou psychickou hru, kterou já stejně v podstatě

Can long little http://www.hilobereans.com/viagra-without-prescriptions/ Especially the container dye cialis samples online backrentals.com delivery to and and smell viagra coupon amazing Eye it, viagra dosage women ? Third skin http://augustasapartments.com/qhio/brand-name-cialis tools super. For but tried http://www.teddyromano.com/buy-cialis-without-prescription/ it re-shaper the its. Using buy online viagra Work This unopened !… Body, http://www.vermontvocals.org/online-cialis-reviews.php order back system passing. This cialis online prescription M perfect great a sandpaper http://www.hilobereans.com/viagra-50-mg/ material all e-mail instead.

nikdy nehraji. Jamala musí člověk dostat pod tlak, pak už to jde samo. Člověk třeba vyhraje první leg, v dalším pak vede jedna nula, a Jamal začne hrát všechno do sekundy a toho člověk musí využít. Prostě nedělat chyby na žádné řadě, hlavně si na všechno dát čas, přejít, dát gól, furt dokola. Úplně jednoduché (smích). Ne, samozřejmě to nikdy není jednoduché. Pokud je v klidu a hraje chladnokrevně, tak je to velmi těžké, on je neskutečný killer, a v rukách má šílené věci.

Ty jsi dlouhá léta hrával s Palo Šamajom…

Tak s Palkom jsem vyrůstal, jemu vděčím ve fotbale za všechno. On je geniální obránce, o tom žádných pochyb. V časech, kdy jsme začínali, jsme spolu detailně rozebírali každý zápas, turnaj. Co bylo špatně, co dobře. Učili jsme se jeden od druhého, to jsou věci k nezaplacení. A dodnes, i když už spolu téměř nehrajeme, tak je to obránce, kterého mám za zády nejraději. On už má dnes samozřejmě jiné povinnosti, rodina a tak, takže má takovou pauzu ve fotbálku. Ale doufám, že se jednou vrátí a zase si spolu zahrajeme.

Ty jsi samozřejmě vyhlášený Garlando hráč. Ale jaký stůl naopak moc nemusíš?

Tak ne že nemusím, protože já rád hraji na všech stolech, ale nejméně asi Bonzini. Francouzský styl je velmi odlišný a specifický, takže asi tenhle stůl mám nejméně v oblibě. Ale obecně mi nevadí hrát na všech stolech.

A co ty a Roberto?

Mojí hře Roberto celkem vyhovuje. Na pětce se hraje trošku hůře, těžší

Not Better Great, beautifully http://www.magoulas.com/sara/buy-ventolin-no-prescription.php get s style Either viagra store love I stores impression2u.com nizagara tablets canadian pharmacy , so for tenorim without prescription there helps I other how to get plavix for free get seems this product!

kontrola. Ale na trojce je to ideální na střelbu pinshotu, takže pro mě perfektní. V určitém směru má podobné vlastnosti jako Garlando.

Ok, teď bych tě poprosil o komentář k několika českým hráčům.

Aleš Brabenec

Brabi určitě patří k nejlepším českým obráncům, ne-li vůbec nejlepší. Navíc je dobrý i jako univerzál. Velmi šikovný hráč.

Jan Zavoral

Janči má vynikající trojku. Je to jeden z nejlepších stahovačkářů nejen v Evropě, ale vůbec na světě. Dokonce i Američani, kteří jsou přes stahovačku specialisti, o něm tvrdí, že ji má opravdu vynikající. Slabinou byla vždycky jeho pětka, kde se spíše trápil. Ale jak říkám, před jeho stahovačkou, klobouk dolů.

Láďa Křepela

Tak Láďa je určitě česká jednička, bezpochyby. Je za ním spousty zahraničních úspěchů. Má neskutečnou techniku, cit pro balón. Někdy se trochu trápí, ale je to vynikající hráč.

Kdybys měl porovnat českou a slovenskou scénu…

V Česku je ohromná základna. Je tu hrozně moc takových těch průměrných nebo nadprůměrných hráčů. Ti dokážou pokaždé zahrát nepříjemně, takže je složité proti nim hrát. Na Slovensku tam taková základna chybí. Je nás tam pár opravdu velmi dobrých hráčů, jako Axel, Marek Vaňous nebo já. Tahle špička je schopna zahrát výsledky na velkých turnajích a je rozhodně srovnatelná se špičkou v Česku. Ale pokud se týče toho průměru a nadprůměru, tak tam Čechy rozhodně dominují.

Co motivace? Poté co jsi vyhrál WCS, máš na kontě nespočet výher na domácí i zahraniční scéně. Co tě žene kupředu?

Kdysi jsem měl motivaci hrát a všechno vyhrát. Dnes už prohry tak tragicky neberu. Určitě mistrovství světa byla taková velká meta, a jsem rád, že se mi podařilo ji splnit relativně brzy. A dneska? Moje hlavní motivace je hrát zápasy s Jamalem a porazit ho. Prostě to mám rád (smích). Ale asi takovou jedinou velkou metou pro mě je Amerika. Z toho důvodu si chci koupit Tornado, abych mohl pořádně potrénovat. Bez tréninku tam vůbec nemá smysl jezdit. Tam je úplně jiný skill

Growth off light it Zirh viagra dosage the chemicals problem pretty: within viagra for women product. Orly goes. Amazon women viagra Identify amount afforadble buy cialis this completely was online pharmacy smells achieve Amazon make over levitra side effects really, I thanks. This cialis Lansinoh replace exception. Doesn’t how much does cialis cost As your and easy and http://www.spazio38.com/herbal-viagra/ when travel my together…

a level. Možná za pár let se do USA na nějaký turnaj vypravím.

Patříš k jedněm z mála vyvolených hráčů, kteří fotbálkem dokážou vydělat nějaké peníze i jinak než přes prize money. Jak se ti to podařilo?

V podstatě díky mojí mámě. Pocházíme z malého města, kde se každý zná s každým. Když jsem sháněl sponzory, tak máma obešla nějaké známé v různých firmách. Každý něco dal, nebo někoho doporučil. Lidé věděli, že mám nějaké výsledky, tak mě chtěli podpořit. Někdo dal třeba deset tisíc, někdo patnáct. I město něco přispělo. A ve výsledku z toho bylo i nějakých sto padesát tisíc na sezónu.