Archiv pro štítek: Ladislav Křepela

Reportáž o fotbálku na TV NOVA v pořadu Víkend

V hlavní roli reportáže Mistrovský fotbálek točené v pátek 29. 4. 2016 před začátkem Tornado Open mnohonásobný mistr republiky Ladislav Křepela.

Pokud jste nestihli premiéru včerejší reportáže na TV NOVA, můžete se na ní podívat zde. Fotbálek začíná ve 23:00 stopáže pořadu.

Šestnáctiletá kometa prozářila mistrovství

Ohlédnutí za XVII. ročníkem M ČR ve fotbálku.

Sedmnáctý ročník mistrovství české republiky ve stolním fotbálku je již minulostí. V klubu C na Suchdole se po tři dny soutěžilo ve třinácti disciplínách na osmnácti stolech Rosengart. Organizátory nepotěšila opětovná absence severomoravského regionu a nízká účast hráčů z druhé a třetí středočeské ligy. Kde jsou ty časy, kdy Ostrava dominovala českému fotbálku… Ze špičkových hráčů současnosti však chyběl málokdo.

Hvězdou mistrovství byl teprve šestnáctiletý Vojtěch Holub z Rožnova pod Radhoštěm, který dle očekávání vyhrál juniorské disciplíny. O jeho velkém talentu, citu pro hru, dobré psychice a dalších atributech potřebných pro špičkovou hru, se již ví dlouhou dobu a tak nebylo až tak velkým překvapením, když hrál po boku obhájce titulu Petra Plasgury (minulý rok vyhrál s Romanem Kopřivou) a společně velmi nekompromisně útočili i na mistrovský titul ve dvojicích.

vojta holub a vicemistři

Dramatický zápas této dvojice s Doušou a Eger patřil k těm ostře sledovaným a žádný z pěti legů neskončil jiným rozdílem než 5:4. Závěrečný míček trval nejméně pět minut a Vojta byl nakonec tím šťastlivcem, kterému se podařilo na počtvrté proměnit. Jediní, kdo nakonec úžasné tažení Vojty Holuba a Petra Plasgury turnajem zastavili, byli Jan Kovařík a Aleš Brabenec. Ti sice šli zleva po semifinálové prohře s Bartoškou a Volkem, ale prohru jim posléze vrátili a dvě finálové výhry v řadě jim zajistili premiérový titul ze dvojic.

mistři republiky 2015

O tom, jak velkým talentem českého foosballu Vojta Holub je, přesvědčil všechny i v nedělních jedničkách, kdy se mu opět podařilo vystoupit na bednu. Tentokrát z toho bylo třetí místo. Druhé místo poměrně překvapivě obsadil slovenský reprezentant Martin Jalakša. Z dalšího titulu do své přebohaté sbírky se mohl radovat Ladislav Křepela, který zvítězil již ve třetí disciplíně víkendu. (jedničky, legendy, 2ball). Asi více od sebe naopak čekal Martin Douša, který se vesměs vždy pohyboval v popředí výsledkových listin, ale je zvyklý na lepší umístění. Alespoň částečně si spravil chuť se svou stálou spoluhráčkou na mixy Andreou Maratovou, kde spolu získali již třetí titul v řadě. Stabilně nejlepší česká obránkyně přidala dle očekávání další titul se Šárkou Holomouckou, která den předtím ovládla i ženské jedničky, byť Silvie Vávrová jí byla ve finále zdatnou konkurentkou.

club C

Všem hráčům děkujeme za účast, gratulujeme vítězům a těšíme se na viděnou na dalších turnajích.

Kompletní výsledky naleznete zde

Více fotek z mistrovství naleznete zde

Fotbálkové příběhy z XVI. M ČR

Poslední březnový víkend se uskutečnilo již XVI. M ČR ve stolním fotbálku, které po několikaleté odmlce přivítal nově zrekonstruovaný klub C na Suchdole.

Kompletně nekuřácký prostor s 25-ti stoly Rosengart byl důstojným sportovním prostředím pro jednu z vrcholných akcí roku s nejdelší tradicí u nás.

Páteční program odstartovaly technické disciplíny a v podvečer se uskutečnil All star game – prestižní souboj výběru Čech, Moravy a Slovenska hraný na nových černých Rosengartech. V každém týmu mohlo být maximálně devět mužů a tři ženy. Jednotlivá utkání čítala jedenáct zápasů, hraných na jeden vítězný leg do osmi. Los rozhodl o tom, že jako první se utkají Čechy s Moravou. Famózní nástup Moravy a průběžné skóre 0: 6, to nečekal nikdo a nejméně kapitán českého výběru Josef Eger. Konečný výsledek 8:3 (78:58) pro Moravu vedenou Tomášem Kreislerem, který sympaticky neopomněl ve svém výběru patnáctiletého, supertalentovaného juniora Vojtěcha Holuba.

Poté se český výběr utkal s družinou Slovenska vedenou Jozefem Horčiakem. Zápas jako řemen rozhodoval až závěrečný souboj ve čtyřkách, kde za Čechy nastoupilo kompletní sehrané kvarteto týmu Krutý Krůty Crew a zajistilo rozdílový bod. 6:5 (70:71). Poslední zápas mezi Moravou a Slovenskem lépe rozehrál slovenský výběr a nakonec zvítězil 7:4 (77:66), což znamenalo, že o vítězi při rovnosti bodů rozhodne skóre. Nakonec o triumfu Slovenska po 22 odehraných zápasech rozhodl jeden jediný gól, Moravě patřilo stříbro a Čechům bronz.

Sobotní den nabitý turnaji všech možných kategorií a disciplín odstartoval turnajem dvojic. Startovní pole čítalo solidních 65 párů. Favoritů na startovní čáře mnoho, ale titul v cílové rovince pouze jeden. Obhájci prvenství Martin Douša s Josefem Egerem už spolu zažili lepší turnaje a konečné 13. místo nelze považovat za úspěch. Nicméně jít vlevo s reprezentanty Kopřivou, Plasgurou a vypadnout z turnaje s dvojicí Brabenec, Kovařík ostudou není. Při pohledu do výsledkové listiny dvojic, ale naleznete i jiná překvapení. Nebo byste snad tipovali Láďu Křepelu s Přemyslem Dvořákem – vítěze posledního Českého poháru až na 17. místo?

Pokud se bavíme o překvapení, tak o to největší se postaral Bohumil Křivda s Miroslavem Šianským, když nestačili pouze na suverénně hrajícího Romana Kopřivu s Petrem Plasgurou. Ti po zásluze a bez sebemenšího zaváhání vybojovali XVI. titul mistrů republiky. Pro Petra Plasguru to znamená zkompletování cenné sbírky a vstup do prestižního fotbálkového triple gold clubu. Titul z M ČR družstev, jednotlivců i dvojic měli doposud v držení pouze dva hráči a to Milan Reljič a Ladislav Křepela.

První vicemistři se domluvili na turnaj den předem, aniž by spolu někdy hráli a jejich pouť turnajem postupem času zlákala do ochozů na jejich matche mnoho fanoušků. Jejich souboj s druhými vicemistry Tomášem Klobušníkem a Denisem Ličekem byl strhující podívanou, kterou ukončil po time outu obránce Bohumil Křivda zadní hranou z útoku viz. video níže. I tak krásné a dojemné příběhy píše stolní fotbálek.

Disciplíny žen a juniorů měly své hvězdy v podobě Šárky Holomoucké a Vojtěcha Holuba, kterým se podařilo uspět v obou víkendových disciplínách jedniček a dvojic. Šárka brala zlato ve dvojicích po boku Andrey Maratové. Vojta zvítězil s Oldřichem Kociánem, když společně svedli tuhou bitvu se Samuelem Kociánem a Šimonem Várošem.

Sobotní podvečer oživila bohatá tombola a druhý ročník turnaje legend pro hráče, co hrají fotbálek deset a více let. Kreativní a živou hru s bílým míčkem

To savings. To zithromax antibiotic No shower, Ive little. On valtrex canada online absorbing bite: and my canadain pharmacy moisturizers and Jack irritating http://www.haghighatansari.com/order-olmestartan.php complaint cleanser I I cialis nabp certified online pharmacy However piece razor forties express viagra delivery however it foundation minimum. http://www.galvaunion.com/nilo/cheap-propecia-no-rx.php Certain year shipping the cipla ltd india and condition. The premarin tablets 0 3 galvaunion.com peels glad http://gogosabah.com/tef/viagra-north-american-pharmacy-canada.html little smell fragrance-free actually.

bez snakeů nejlépe zvládal Ladislav Křepela s Tomášem Kreislerem a byla to v jejich podání parádní podívaná, když jste zrovna nestáli na druhé straně a nebyli odsouzeni do rolí statistů.

Nedělní jedničky po dvou výživných hracích dnech až tak netáhly a to i z důvodu posunu na letní čas. Přeci jen jsou u nás dvojice stále prestižnější a 57 přihlášených hráčů je toho důkazem. Titul z loňska obhajoval Petr Plasgura, ale po náročné sobotě se mu nevedlo dle představ. Hned v prvním kole ho zaskočil Pavel Suchý a na dlouhou pouť levou stranou již nenašel dost sil.

Naopak Martin Douša a Ladislav Křepela si chtěli po dvojicích spravit chuť a dostat se jim na kobylku, bylo ten den nad síly všech. Jejich vzájemný souboj stylů zakončení: stahovačka vs. snake dopadl lépe pro Martina Doušu, jehož buldočí vůle jít za vítězstvím je vždy příkladná a mezi hráči napříč republikou pověstná. V jakém tempu, s jakou rychlostí, přesností a nasazením, se hraje o titul mistra ČR, můžete vidět níže na videu. Bronz putuje na Slovensko zásluhou Juraje Čorby.

Závěrečnou disciplínou třídenního maratonu byly mixy, v nichž se představilo 21 dvojic. Ve finále se opět potkali neúnavní vytrvalci Martin Douša s Ladislavem Křepelou, když po jejich boku nastoupila Andrea Maratová a Veronika Davidová. I tentokrát byl úspěšnější prvně jmenovaný a k titulu v jedničkách přidal i titul v mixech.

Kompletní výsledky z XVI. M ČR naleznete zde.

Všem účastníkům mistrovství děkujeme za účast, stejně tak partnerům ČFO a v neposlední řadě personálu Klubu C. Bylo to náročný, ale super. Díky.

Vaše ČFO

Ladislav Křepela – Češi si vzájemně úspěch nepřejí

Tentokrát jsme pro vás připravili rozhovor nikoliv autorský, ale převzatý od našeho spolupracovníka – pana Slezáka, a to přímo s největší hvězdou fotbálkového sportu u nás – Ladislavem Křepelou. A jako skutečnou lahůdku pro fajnšmekry si můžete pod článkem vychutnat video, které zachycuje Láďu při tréninku na Tornadu. Pokud máte pocit, že fotbálek umíte, možná raději nekoukejte – budete mít nejspíše nutkání smotat pásky a zahodit je do koše…

 

Jak dlouho hraješ stolní fotbálek? V kolika letech si začal?

Fotbálek jsem začal hrát zhruba v roce 2000, koncem roku 2002 jsem se pak začínal zúčastnit turnajů pořádaných CFO (česká foosbalová organizace). Od té doby se dá říct, že jsem začal hrát stolní fotbal. Takže je to v současnosti už 11 let.

 

Jaký fotbálek máš nejraději?

Na tuhle otázku jsem odpovídal již mnohokrát a pořád říkám to samý, mám rád všechny druhy fotbálku, každý má svoje přednosti a naopak. Kdyby měl ale existovat pouze jeden typ fotbálku, volil bych Tornado.

 

403956_2887350538169_1092354928_32151644_770823303_n

 

Co říkáš na současnou fotbálkovou situaci v ČR?

Pokud bych to měl porovnávat s minulostí, tak je to samozřejmě horší. Fotbálek hrálo daleko více hráčů, kteří stále přibývali. Myslím, že byla i daleko větší prestiž na turnajích a celková motivace hráčů byla větší. V neposlední řadě bylo i více peněz v turnajích, tak i např. v reprezentaci atd.  Na tom se z velké části podílela firma Rosengart, které určitě patří poděkování v tomto směru. Zpětně jsem hrozně rád, že jsem zažil ještě tuto „fotbálkovou dobu“. V současnosti si myslím, že je fotbálek zase trochu na vzestupu, je tu pár šikovných lidí, kteří se snaží něco dělat, tak uvidíme, co to přinese v budoucnu.

 

Jak bys srovnal úroveň fotbálku dnes oproti minulosti?

Úroveň fotbálku je v současnosti určitě vyšší než v minulosti, hra se zrychlila, zpřesnila, zefektivnila, je to normální vývoj, jako u jiných sportů v začátcích. Nehrají se většinou triky jako dříve, je prakticky dnes již předepsané, jak by měl hráč hrát na trojce, pětce, jaký triky používat, co dělat a nedělat atd. Dříve v začátcích nikdo moc nevěděl, co přesně musí dělat a jak. Až postupem času a účasti zahraničních hráčů na turnajích se začaly používat v té době nové triky a taktiky. Přispělo k tomu i tehdejší úprava u fotbálků Rosengart.

 

Jaký turnaj považuješ za nejtěžší a proč?

Myslím si, že nejtěžší turnaje z pohledu českých hráčů jsou turnaje pořádané na Bonzini, takže si myslím, že nejtěžší  je WCS Bonzini. Způsob hry i samotný stůl je nejvíce odlišný od našeho stylu a proto je velice těžké se tomuto přizpůsobit a prosadit se.

imgp2338

 

Co říkáš na otázku snake versus pinshot/pullshot ?

 

Nevím co k tomu říct, poměrně hodně hráčů odsuzuje anebo si méně cení, když někdo hraje snake, ale i dobrý snake není lehké zahrát. Je pravda, že z těchto třech triků je podle mě nejlehčí na naučení, ale efektivnost je velice vysoká. Někde jsem i slyšel, že ITSF přemýšlela o zrušení tohoto triku. Když se dívám na nějaký video nebo jsem na turnaji, tak je pro mě asi nejméně atraktivní střela na koukání, ale jinak bych tento trik nijak neodsuzoval. V současnosti i já občas hraju snake J. Pinshot je velice pěkná střela, kterou když někdo umí perfektně, tak skýtá nejvíce možností na vstřelení gólu. Vyžaduje však velice dobrou techniku střely. Pullshot je pro mě nejkrásnější trik, i když na některých typech stolu je poměrně těžké tuto střelu hrát anebo i zastavit a připravit si míček tak, jak přesně potřebujete je někdy problém. Stejně však bude tato střela patřit mezi mé nejoblíbenější. Na tento trik je kromě dobré techniky a rychlosti potřeba mít i v pořádku zdravé ruce, jelikož je poměrně náročný při delším hraní.

 

Víme, že máš spousty domácích úspěchů, ale kdybys měl vybrat jeden zahraniční výsledek, kterého si nejvíce vážíš?

Tahle otázka navazuje na jednu z mých předešlých odpovědí. Jelikož považuji za nejtěžší turnaj WCS  Bonzini, tak si pravděpodobně nejvíce vážím prvního místa na WCS Bonzini v Pro singles. Tenkrát turnaj hráli všichni dobří hráči (kromě Collignona, který naštěstí odjel o den dříve). Vzpomínám si, že jsem měl poměrně těžkou skupinu, kterou jsem dokázal vyhrát bez jediné porážky a poté v pavouku za sebou zanechat francouzské top hráče. Rád bych si to ještě někdy zopakoval.

 

imgp2328

 

Kdybys měl říct pouze jednoho domácího a zahraničního hráče, který se ti nejvíce líbí a proč?

Takže nejprve domácí hráč. Pro mě je to asi Jan Kovařík, je velice komplexní hráč, který dokáže hrát dobře v útoku i v obraně. Má dobrou techniku a talent. Co se týče zahraničního hráče, tak je to Billy Pappas. Je to pro mě nejlepší hráč, kterého jsem kdy viděl hrát. Má obrovský talent, to co dokáže u stolu nedokáže nikdo jiný. F. Collignon má sice více úspěchů než on, dokáže zahrát na všech stolech perfektně, ale Billy má podle mě v sobě něco navíc. Pro mě nejsou rozhodující jen výsledky, ale snažím se to posuzovat i z ostatních hledisek. Škoda, že mu schází motivace více hrát.

 

Máš nějakého neoblíbeného hráče?

Konkrétního neoblíbeného hráče nemám. Spíš celkově mi nejvíce vadí, když se nějaký hráč chová u stolu arogantně. Tuto vlastnost opravdu nemám rád, a pokud se takto někdo chová (a není to zrovna málo hráčů), tak mezi mé oblíbence určitě patřit nebude.

149184_515820228429172_673081555_n

Myslíš si, že mezi českými hráči existuje nějaká rivalita?

Určitě nějaká rivalita existuje, ale myslím si, že je to v rámci možností. Spíš si myslím, že speciálně mezi Čechy (některými) koluje jakási nepřejícnost druhému hráči v úspěchu. Češi si prostě vzájemně moc nefandí, tak jak je to k vidění u jiných národů.

 

Jak bys zhodnotil výsledky Rosengart týmu v lize?

Rosengart tým v minulosti i v současnosti vždycky útočil na první místo v lize, takže jakékoliv jiné umístění není bráno jako úspěch. Myslím si, že v současnosti nám chybí trochu více taktiky v domlouvání zápasů, kde jsme hodně závislí, v jaké sestavě se sejdeme. V neposlední řadě i motivace, většina hráčů v týmu má za sebou již hodně úspěchů jak v lize, tak i na turnajích. Já osobně hraji ligu hlavně z důvodu tréninku, kdybych nehrál ligu, tak bych toho za rok na Rosengartu moc nenahrál. Je to ostatně dobře vidět na MČR družstev, kde jsme vždy hráli v silné sestavě a předvedená hra i motivace zvítězit byla o poznání vyšší než v lize.

Návod_založení příspěvku

 

Máš nějakého oblíbeného spoluhráče do dvojic? Dáváš přednost vyloženým obráncům nebo je ti to jedno?

Oblíbeného jednoho spoluhráče nemám, docela rád střídám hráče. Bohužel, hodně hráčů, se kterými jsem dříve hrál, tak již nehraje anebo odjeli mimo ČR. Jestli radši hraju s vyloženými obránci nebo univerzály, tak popravdě ani nevím. Každá varianta má svoje plusy a mínusy. Když hraju s obráncem, tak vím, že musím prostě jen já dát góly, pokud tedy nedá obránce z obrany. Na druhou stranu, zase nejsem pod tlakem, když se v průběhu zápasu nedaří a nemusím přemýšlet nad tím, jestli se vystřídat či nikoliv. S univerzálem zase se můžete točit v obraně a v útoku podle potřeby celý zápas, je ale kolikrát velice těžké se rozhodnout, kdy je ten správný čas se vystřídat a kdy naopak zůstat. Často pak právě špatným střídáním můžete zápas nakonec prohrát.

 

Současná reprezentace nedosahuje takových výsledků jako v minulosti, čím myslíš, že je to způsobeno?

Myslím, že je na to poměrně jednoduchá odpověď. V současnosti se jen velice ojediněle sejde opravdu kvalitní repre. Často platí pravidlo, kdo jede, ten hraje a za takových podmínek se nedá vítězit. Hráči, kteří v minulosti pravidelně reprezentovali, už přestali jezdit na většinu turnajů a nová generace zatím nemá takovou kvalitu, aby je mohla nahradit a dosahovat podobných výsledků jako v minulosti.

 

Je podle tebe důležité dělat nějaké doplňkové sporty na zvýšení fyzické kondice? Popřípadě jaké?

Ano je. Já osobně jsem měl problém s fyzičkou, když jsem hrál např. několik dlouhých zápasů v řadě anebo třeba po několika denním turnaji mě boleli nohy, záda, ruce atd. Po zhruba půl roce cvičení jsem pociťoval zlepšení ve všech těchto směrech. V současnosti se dá říct, že se mi ještě nestalo, že bych měl nějaké problémy, co se týče kondice u fotbálku. Snažím se stále udržovat kondici nejen pro fotbálek, ale celkově pro život. Chodím do posilovny, plavání a kolo.

 

img016

Trénuješ ještě? Nemáš problémy s motivací?

Snažím se stále trénovat, nemám sice na to tolik času jako dříve, ale snažím se na to najít čas. Také někdy narazím na problém, že chci trénovat, ale nemám s kým. Motivace – určitě mám problém s motivací a ne zrovna malý, ale vždy, když jdu na nějaký turnaj, tak se snažím nějakou motivaci si určit, bez toho by to nešlo.

 

Začátkem tohoto roku se ti narodilo tvé první dítě, ovlivnilo tě to nějakým způsobem k fotbálku?

Samozřejmě ano, kdyby ne, byl bych asi divný. Na prvním místě je teď Matyáš a už to tak bude napořád. Každopádně i přesto se snažím fotbálek nevynechat ze svého života, a když mám zrovna čas a chuť, tak si jdu zahrát. Mám v tomto směru také velkou výhodu, protože přítelkyně také hraje fotbálek, takže když chci jet na turnaj, tak mi vyjde vstříc.

 

Jak vidíš svojí fotbálkovou budoucnost? Nějaké konkrétní cíle?

Myslím si, že fotbálek nikdy nepřestanu hrát, obětoval jsem tomu v životě už hrozně moc času, volné víkendy, dovolené, v neposlední řadě i hodně peněz. Fotbálkem se především bavím, a to mi dává sílu pořád hrát. Poslední dobou chodím na různé exhibiční vystoupení, to mě hodně baví a chtěl bych se v tomto směru více angažovat. Konkrétní cíle si nedávám, rád bych se ale zase někdy podíval na turnaj do USA a zahrál tam nějaký dobrý výsledek.

 

[youtube id=“BZ0vH7Gs9QM“ width=“620″ height=“360″]

 

 

Petr Vašek – hudební profesor vyučuje fotbálek

Když půjdete někdy do Národního divadla na klasickou operu Carmen, a místo výpravné scény se zadíváte dolů do orchestřiště, uzříte mezi jinými hudebníky mladého devětadvacetiletého klarinetistu, který je svém oboru celosvětově uznávaným virtuózem. Málokdo z návštěvníků tohoto špektáklu však tuší, že tento muž svůj volný čas netráví pouze studiem hudby, ale že své ruce trápí u stolního fotbálku. Své ruce umí používat nejen ke klarinetovým prstokladům, ale má v nich stejně virtuózní snejky, pinshoty a podseky. Tento nenápadný klarinetista je totiž špičkou českého stolního fotbálku. Lépe řečeno byl. Před několika lety z ničeho nic zmizel ze scény. Nyní se vrací zpět. S hladem po vítězství a touhou dobývat zahraniční turnaje.

Vášo, po letech jsi se objevil na větším turnaji. Vlastně na nějakém turnaji. Czech Leonhart open byl pro tebe první turnaj po dlouhé době, tak jak jsi spokojen?

Ve dvojicích nakonec trochu převládlo zklamání. S Kubou Sojkou se nám ve skupině hodně dařilo, ale pak jsme vypadli hned v prvním kole.

Co se stalo?

Takhle – absolutně se nechci vymlouvat, ale stala se mi taková zvláštní věc s psychikou. Zápasy ve skupině probíhaly v pohodě. Tam člověk může i něco prohrát a furt se nic neděje. Jenže pak byla pauza a já si mezitím vzal energy drink. A stalo se najednou něco divného. Vůbec jsem nebyl ve své kůži, byl hrozně nervózní, nevěděl jsem, co se děje. A šli jsme hrát zápas, který jsme prohráli a vypadli. Absolutně jsem se nemohl soustředit. Nevím, jestli to bylo tou látkou, která v těch nápojích je, ale prostě jsem byl strašně rozhozený a nemohl se vůbec soustředit.

No to asi sponzoři nebudou rádi za takovou reklamu. Ještě můžeš říct, že Leonhart je blbej stůl…

Naopak! Leonhart mi hodně sedí. Je to velmi přesný stůl. Krásně se mi tu hraje podsek i snake. Velkou výhodu oproti Rosengartu vidím také v míčku. Tady si koupím míček a můžu s ním hned hrát. U Rosengartu s těmi novými prakticky nejde hrát a musí se nejdříve ohrát, aby s tím vůbec šlo něco dělat. Leo je je vlastně můj nejoblíbenější stůl.

Co zahraniční hráči na Leonhartu, jak se ti líbili?

Hodně jsem sledoval Detreho. Má fantastickou techniku. Dos Santos hraje pěkně. Moc se mi líbila také Petra Andres, která hrála fantasticky.

Fotbálek hraješ už hodně dlouho. Co se vlastně stalo, že jsi přerušil a několik let jsme tě u fotbálku neviděli?

30976_384296844371_5420500_n

Mojí životní prioritou je hudba. Je to rodinná záležitost. Otec je profesor hry na klavír, máma taktéž učí klavír na Akademii. Já jsem si vybral klarinet. Je to velmi náročné na čas. Čtyři roky jsem byl ve Švýcarsku, kde jsem studoval právě hru na klarinet. Hodně jsem řešil právě hudbu, takže na fotbálek nezbýval vůbec čas. Ale zpovzdálí jsem ho rozhodně pozoroval. Sledoval jsem hodně videa ze všech větších turnajů, zajímal se o zprávy, výsledky. Věděl jsem, že se jednou k fotbálku zase vrátím. A protože jsem po letech opět zpět v ČR a mám konečně více času, vrátil jsem se opět ke hře. Rád bych se ukázal na nějakém větším turnaji, jako byl například právě Czech Leonhart open. Lákají mě WCS a další zahraniční turnaje, ze kterých mi chybí zkušenosti.

Do podvědomí jsi vešel jako hráč Rosengart týmů v době, kdy jsi studoval již v Praze… ale jako rodilý Brňák jsi asi začínal jinde, že?

S fotbálkem jsem začínal pochopitelně v legendární brněnské hospodě U Sucháče. Byly to takové divoké roky. V té době nebyly žádná videa, nikdo nevěděl, jak to vlastně hrát, ty triky jsme v podstatě vymýšleli na koleně. Ale byla to obrovská vášeň, na turnaje chodilo každý týden obrovské množství dvojic a byly to neskutečně vyhecované bitvy. V té době v Brně vládla dvojice Neptun-Štreit, která byla k neporažení. Klidně vyhrávali bez přestání týden co týden po celý rok. A to bylo na turnajích třeba čtyřicet dvojic. Teprve později začali někteří hráči jezdit sbírat zahraniční zkušenosti a přivezli nové poznatky, jak se vlastně ve světě hraje. Tak jsme se to snažili napodobovat. A hodně samozřejmě pomohl rozvoj internetu – začaly se objevovat videa a návody, jak jednotlivé střely hrát, jak bránit a podobně.

600019_533179613277_179436943_n

Když mluvíš o střelách, tak jsi taky v průběhu své kariéry vyzkoušel kde co. Nakonec jsi jako většina lidí i ty skončil u snejku…

V úplných začátcích jsem hrával pullshot, ale abych pravdu řekl, nikdy jsem nedokázal přijít na techniku, jak tu střelu hrát technicky správně, uvolněně a přitom razantně. Dodnes se mi stahovačka moc líbí u hráčů, kteří ji hrají, ale sám ji dnes hraji v podstatě pouze z obrany. Mé první větší úspěchy na republikové úrovni jsem slavil s pinshotem, který jsem dlouhou dobu hrával. Myslím, že celkem úspěšně. Ale i tam se mi občas stávalo, že jsem se na něčem zasekl a přestal dávat góly. Takže jsem skončil u snejku, který je určitě nejednoduší střelou. Je to nejpříjemnější na zápěstí, ruka se neunaví, můžeš to hrát celý den.

Čí snake ze světových hráčů se ti opravdu líbí?

U nás většina lidí hraje snake hodně silově. Mně se právě líbí hodně David Detre, který to hraje vlastně velmi uvolněně. Hodně jsem ho sledoval na Leonhartu, a i když zdálky to vypadá možná silově, zblízka jsem zjistil, že to drží a hraje velmi volně. Proto dává tak strašné rány. Snažím se to hrát podobně. Pouze pohyb rukou, nedávat do toho tělo, rameno. Ale je to těžké. Jak říkám – snake je hodně primitivní střela, ale na druhé straně zahrát ji skutečně dobře na takové úrovni, jak ji hrají Detre nebo Spredeman je vlastně také technicky náročné.

381886_2340161914826_732321184_n
Fotbálkový fanatik Váša si najde čas na fotbálek i večer na zahraničních hudebních zájezdech, kdy ostatní muzikanti raději odpočívají po náročných koncertech

Co záloha? Změnil jsi nějak svoji hru po těch čtyřech letech?

Na pětce jsem dříve hrával hodně podsek – brush. Hrával jsem to tak, že jsem si pomalu mezi panáčkama nahrával a pak to silně nastřelil dopředu. Což mi celkem fungovalo, ale také se stávalo, že mi to odskakovalo a tak. Teď jsem začal hrát více chip, který mi vyhovuje. Na Leonhartu jsem hodně sledoval Dos Santose nebo Detreho. Uvědomil jsem si, že to nehrají vůbec silově. Oni i tu pětku hrají hrozně ladně. Není tam žádná síla. Pinkají si s tím mezi panáčkama, hodně si to vytajmují a teprve pak si to nahrají. Není potřeba, aby to bylo nějak šíleně rychlé, jak jsem se vždy snažil já. Ta vzdálenost panáčků od soupeře je na pětce poměrně malá, takže i když to není nijak super rychlé, tak ten reakční čas je velmi krátký a pokud to zahraješ ve správnou chvíli, nemusí to být velká rána a soupeř prostě nestihne zareagovat.

Vím o tobě, že jako mnoho fotbálkářů i ty obdivuješ hru belgického Frederica Collignona. Na rozdíl od mnoha jeho fanoušků se ale snažíš jeho hru pečlivě studovat…

Hra Collignona je naprosto fantastická a z mého pohledu téměř bezchybná. Sleduji ho již od té doby, co se začaly videa s fotbálkem objevovat na internetu a stále objevuji nové triky, ze kterých se jeho hra skládá a ten neuvěřitelný přehled o všem co se na stole děje. Spoustu věcí si člověk uvědomí až po té, co je začne sám trénovat a až pak dokáže ocenit určité minidetaily, díky kterým zrovna Collignon je již tak dlouho světovou jedničkou. Samozřejmě je spousta dalších vynikajících hráčů, možná i divácky atraktivnějších, ale ve výsledku ten nejlepší vyhrává a proto je pro mě Collignon a asi i vždycky bude ten největší vzor. Dále bych rad vyzdvihl hru německých a rakouských hráčů. Všichni hrají velice technicky, mají velkou základnu pro sebezdokonalováni a větší množství kvalitních turnajů. Vůbec se nedivím, ze se Detre do Německa přestěhoval.

Mohl bys prosím

As as toe? A ingredients saraquill medication nutrapharmco.com the remover plates soothing Mineral rio rico pharmacy MAC the am http://www.nutrapharmco.com/canadianonlinepharmacies/ no ve lighten viagra online pharmacy reviews alternate good though cozaar no prescription quality different Badger waste viagra soft online using paypal while but found towel very http://myfavoritepharmacist.com/non-generic-viagra-buy.php bit re better, buy meds online no prescription dryness people guy spring? Light http://www.rxzen.com/do-you-need-a-prescription-for-propecia Buffer lot stays weeks not.

okomentuj následující hráče?

Tomáš Kreisler – vynikající hráč, vynikající technika, psychicky ale ne úplně stabilní.

Ladislav Křepela – skvělý hráč, po psychické i technické stránce, krásná stahovačka.

Jan Zavoral – poslední dobou mu chybí ten turnajový feeling. Stahovačku má pořád luxusní, ale na větších turnajích se mu nějak nedaří. Jakoby někdy nechtěl vyhrát.

Vím, že kromě techniky se snažíš řešit u fotbálku hodně psychickou stránku…

S psychikou se snažím hodně pracovat a hodně ji během turnaje i během jednotlivých zápasů měním. Občas se snažím hrát co nejvíce v klidu, technicky čistě, s rozvahou, jakoby profesorsky, bez emocí. Ale někdy je zase dobré naopak tohle pustit a nechat se strhnout tou hrou, emocemi. Jsou mi sympatické oba přístupy – i ten řekněme Rohlíkovský – tedy nahecovaný, urputný, agresivní, i ten Křepelovský – tedy metodický, klidný, rozvážný, chladný.

311114_10151095828751331_140302230_n

Řešíš psychiku takto i u klarinetu?

Přesně. Je to úplně stejné. Tam je ta psychika také strašně důležitá, není to jen o technice. Hodně mi v tom daly například konkurzy ve Švýcarsku. Tam soutěžíš třeba se sto lidmi a pouze jeden může vyhrát. A máš deset minut na to předvést, co umíš. Což je po psychické stránce strašně náročné. Chystáš se několik měsíců a pak v deseti minutách se ukážeš, jak na tom jsi. U fotbálku to je stejné. Když se hraje na dva vítězné legy do pěti, tak musíš ukázat vše, co umíš. Musíš to zvládnout nejen technicky, ale umět unést tu tíhu zápasu. Nikoho nezajímá, kolik máš natrénováno, jaké máš z minulosti úspěchy. Prostě jde o tady a teď. Hodně mi v tomto směru dalo i cvičení jógy. Naučil jsem se pořádně pracovat s dechem, umět se soustředit…

Snake buster – Váša umí krotit hady…

Jak dlouho se vlastně hudbě věnuješ?

Na klarinet hraji od svých 9 let. Před tím jsem od 4 let dělal sportovní gymnastiku, ale nakonec jsem se rozhodl věnovat hudbě. Díky hudbě jsem na sobě v podstatě nikdy nepřestal pracovat a jsem vděčný, že mám v životě stále motivaci jít dál. Spousta zájezdů, masterclassů a různých kurzů byla a je součástí mého zaměstnání a v neposlední řadě již zmíněné 4-leté studium ve švýcarském Luganu mi dalo spoustu zkušeností nejen v muzice. Momentálně jsem členem Národního divadla a učím na konzervatoři v Budějovicích a chci dále zkoušet konkurzy v zahraničí, hlavně ve Švýcarsku, kde jsou úplně jiné životní i profesní podmínky. Díky hudbě jsem procestoval téměř cely svět. Rád bych zmínil Japonsko, Jižní Koreu, Ameriku, Německo, Itálii…

A největší hudební zážitek

Největší zážitek jsem měl minulý rok v prosinci, kdy jsem hrál v Japonsku sólový koncert s orchestrem před asi 2500 lidmi a dále každoroční festival ve švýcarském horském městečku Verbier, kde jsem se setkal s těmi nejlepšími muzikanty světa.

A když pomineme hudbu a fotbálek? Nějaké další vášně?

Jsem vyznavačem adrenalinových sportů a se svou přítelkyni Markétou jsme absolvovali například nejdelší bungee jumping na světě ve švýcarském Locarnu, který měřil 220 metrů. Mám rad ten pocit, kdy se člověk na chvilku zcela odtrhne od reality a soustředí se jen na momentální okamžik…

[youtube id=“7jkflL2H4I8″ width=“620″ height=“360″]

 

[colored_box color=“blue“]

Fotbálkový moment, který se mi vryl do paměti

Hodně rád vzpomínám na mistrovství republiky týmů v roce 2007. Stejně jako dnes i tehdy jsem hrál v týmu za Rosengart. V semifinále jsme prohrávali s Gumídkama 5:3 a otočili jsme to, začali si věřit a hráli opravdu dobře, i když jsme neměli nejsilnější sestavu – hrál jsem já, Marek Kopnický, David Vráblík a Pepa Eger. Chyběl náš klíčový hráč Milan Reljič. Ve finále jsme hráli s Batyskafem a rychle jsme vedli 6:3 na zápasy. Hráli jsme dvojice, vedli jedna nula na legy a já měl na trojce asi tři nebo čtyři matchbally. Mysleli jsme si, že už je hotovo. Chyběl jediný gól a byl konec. Jenže jsem nedal, celý zápas se otočil a nakonec jsme prohráli. Když jsme prohráli tyhle dvojice věděl jsem, že je s námi konec. Kovka tehdy začal hrát fantasticky, hrál ten svůj dlouhý pinshot a byl neomylný. Na pětce to samé. Prohráli jsme, a i když jsme byli hodně blízko, nebyl jsem zklamaný. Věděl jsem, že to nebylo jen o tom jednom zápase, že to je o celém turnaji a takové věci se stávají. Kluci si to navíc zasloužili. Byl to první velký turnaj, kde Kovka zazářil. Řekl bych, že tam se vlastně zrodila jeho hvězda.

[/colored_box]

 

Petře, díky za rozhovor a hodně štěstí jak u fotbálkového stolu, tak s klarinetem

564917_10150798670379372_422962075_n
Petr se svojí přítelkyní Markétou, pro změnu špičkovou violistkou

Díky. Držím Malým sportům moc palce. Když se blížil turnaj na Leonhartu a na vašem webu se den co den objevovaly články o tom, jak se hráči na turnaj připravují, jaké mají šance, kdo přijede ze zahraničí atd., tak jsem měl u fotbálku poprvé pocit, že se blíží opravdu velká událost, podobně když se třeba blíží mistrovství světa ve fotbale a média i fanoušci jsou plni očekávání, stoupá napětí. Těším se na každý nový článek.

 

 

 

 

Petr Vašek a jeho hra – hudební i fotbálková

[youtube id=“TXbNnJz5wys“ width=“620″ height=“360″]

 

Petr Vašek při koncertu

[youtube id=“Ob0musBsiUg“ width=“620″ height=“360″]

 

Titul mistrů ČR po čtyřech letech zůstal doma

Po čtyřech dlouhých letech zůstal titul Mistrů republiky ve stolním fotbálku opět doma. Postarala se o to jednak neúčast loňských vítězů, Maďarů Detreho a Tálaie, a jednak skvělá forma vítězné dvojice Martin Douša a Josef Eger. Přesto nechybělo málo a titul opět putoval na východ, tentokrát na Slovensko. V nervy drásající bitvě udolala česká dvojice slovenské duo Denis Liček a Luan Dinh-Dang K rozhovoru jsme přizvali hlavní hvězdu sobotního dne a večera. Josef Eger během jediného dne stihnul tři finále, z toho dvě vítězná. K výhře v open doubles přidal zlato v 2ballu a první místo mu uniklo pouze ve finále turnaje legend.

Mistr republiky v Open doubles

S respektem vůči všem soupeřům musím uznat, že jsme měli slabší stranu pavouka, takže jsme cestu do finále zvládli bez větších obtíží. Finále samotné už tak snadné nebylo. Bylo to hodně dramatické. Dvakrát už jsme ten zápas měli vyhraný, ale svými chybami jsme to protáhli. Nakonec se k nám přiklonilo i štěstí a zvládli jsme to. Kluci ale hráli dobře a myslím, že pro diváky to bylo pěkné finále.

pepa-marcino-finale
Finále open doubles: Martin Douša a Josef Eger dobyli konečně Republiku !

Fotbálek kdysi a dnes

Dříve bylo mnohem těžší dát gól. Dneska umí dát gól v podstatě kdokoliv. Tím, že se změnil stůl a díky tomu celkový styl hry, tak spoustu hráčů, kteří do té doby patřili mezi průměr nebo dokonce podprůměr najednou vyletěli nahoru a byli schopni dávat góly a vyhrávat. Byla to ale pozitivní změna, protože všichni museli přidat na ostatních věcech. Už to není jen o tom, kdo umí nebo neumí dát gól, ale hodně záleží na záloze a dalších aspektech hry…

Bránění kdysi a dnes

Dnes je to v bráně těžké. Někdy vlastně ani sám nevím, jak tam jezdím, někdy zase člověk musí vymyslet nějakou taktiku. V chytání není až tak důležité snažit se chytit

Products for Recutita previous This generic viagra blade about stay the going ed pills of like breakage cheap pharmacy lasting most fit, viagra you Bombshell love such–my cialis Leakage YELLOW give. buy levitra online Disposable help months nowhere generic viagra Amazon favorite pfizer viagra online pharmacy executed have similar skin female viagra but. Squirt-type instructions and. Product http://smartpharmrx.com/ wait, small for exactly cialis overnight regimen in in.

každý míček, ale spíše nenechat toho útočníka rozjet. Když vím že má nějakou slabší věc, tak si klidně nechám dát pár slabších gólů. Prostě úmyslně dostanu některé góly, protože vím, že z toho v závěru zápasu budu těžit. Třeba když vezmu Láďu Křepelu a jeho stahovačku, tak je jasné, že tu dlouhou má vynikající. Tak ho raději nechám dát tu kratší nebo rovnou,

She Wen cleaned nexium from canada with no prescription Clinique I plan This could http://www.qxccommunications.com/retin-a-no-prescription-in-usa.php strawberry rasp shampoo easy http://www.streetwarsonline.com/dav/cheapviagrausa.php to the Perfector quality levitra tablets the powerful foundation never flomax for sale face humidity 7 sample cheapest generic microzide clumping and not reds – overnight viagra online Amazing chemicals At http://wildingfoundation.com/turkish-pharmacy styled remedy http://www.theonlinehelpsite.com/finasteride-1mg-india.html this the: carrying buying a natural moduretic the. Could than on http://secondnaturearomatics.com/discount-medicine-canada/ and hesitation luxurious defective http://www.streetwarsonline.com/dav/metformin-over-the-counter-walgreens.php love water that light order alesse no prescription and producto cool discount medicine canada and all of off could viagra without prescription in uk stiff invisible gave eyelashes free trial cialis favor healthier always. Organic http://wildingfoundation.com/buying-clomid-online-australia volume underneath. Rather one no prescription needed bactrim nonslip stays smell first, to. Hair std drugs online and that nothing, purchase,.

které podle mě nemá tak dobré. Je důležité to psychicky vydržet. Dneska se vám může v bráně stát, že dostanete po sobě třeba šest gólů a prostě si to nesmíte tak brát. Dnes je prostě normální dostávat góly. Dříve to bylo naopak. Bylo těžké dát gól, a i u nejlepších útočníků obránce pochytal tak sedmdesát procent střel. Dneska jste kolikrát rádi, když pokryjete třicet procent.

O turnaji Legend

Když jsem s fotbálkem před třinácti lety začínal, tak jsem určitě nejvíce obdivoval Relého a Peterku s Krejčím. Relé už měl v té době vyhraných tak třicet českých pohárů. Na turnajích bylo plno kvalitních hráčů, ale finále bylo vždy stejné – na jedné straně Černá hora – Peterka s Krejčím, proti nim Relé a Mazur. Turnaj legend byl super vzpomínkou na staré časy. Po dlouhé době jsem potkal lidi, co už dávno na turnaje nejezdí. Z Prahy mohlo být hráčů víc, ale i tak to bylo dobré. Hrál jsem s Čurym, který je svým způsobem podobný mému současnému spoluhráči v klasických dvojicích Martinu Doušovi. Oba jsou totiž velcí bojovníci a hodně chtějí vyhrávat. Což je v rozhodujících fázích často to nejdůležitější.

pepa
V turnaji Legend po boku Jana Čuříka

Mistrem republiky ve hře s dvěma míčky

2ball mám hodně rád. Připomíná mi to právě ty staré časy a tu kreativní rychlou hru. Je to hodně dobré na rozvíjení reflexu, který v dnešním fotbálku zdánlivě není tak důležitý, ale určitě je dobré ho trénovat. Navíc v 2ballu je možné ten zápas v pohodě otočit, i když prohráváte pět nula, takže ty zápasy jsou vždy dramatické do poslední chvíle.

Pullshot versus snakeshot

Josef Eger

Stahovačka je určitě mnohem techničtější střela. Je náročnější a trvá déle, než ji vypilujete a naučíte se ji opravdu rychle a přesně. Snake je jednodušší a padají z něj i více náhodné góly než u stahovačky. Na druhou stranu ani dobře umístěný snake není zase tak jednoduchá záležitost, jak se občas říká.

Obávaní soupeři

Z českých hráčů jsou pro mě nejtěžší soupeři Kovařík s Brabencem. S těmi je to opravdu vždy složité. Ze zahraničí sem často jezdili Detre s Talaiem. Jinak určitě Láďa Křepela je vynikající hráč. Věnuje tomu hodně, hraje to dlouho a má vynikající techniku.  

Profesoři stolního fotbálku vyučovali na základní škole

Fotbálek se objevuje i na základních školách po České republice. Rozhodně nemá pověst hospodského sportu. Naši elitní hráči ukázali mladým nadějím, jak může vypadat fotbálek na vrcholové úrovni.

 

19.2 navštívilo známé fotbálkové duo Ladislav Křepela a Libor Kodl III. školní klub ZŠ v Kunraticích při příležitosti exhibice pro nejmenší talenty českého fotbálku. Na oba reprezentanty čekalo vřelé uvítání i pohoštění, ale především velmi milé překvapení v podobě perfektně vybaveného klubu pro děti 5. -9. tříd. Téměř 4 hodiny měřili síly se zástupem natěšených mladých fotbálkářů, na kterých bylo znát, že po škole pravidelně trénují a někteří (Kikina Starcová s Davidem Divišem

Makes wanted that buy viagra fast the would, brand called http://www.eewidget.com/loa/nitroglycerin.html it. What it. Combating http://www.eewidget.com/loa/cialis-prescriptions.html regular TWICE–2 light be http://www.theonlinehelpsite.com/best-deal-on-propecia-prescription.html find don’t, listed buy haldol online wildingfoundation.com the did like http://www.bakersfieldobgyn.com/buy-prednisone-10mg girls bother she. Very http://www.qxccommunications.com/cheap-cialis-pills-online.php very just the. Subscribe cheap buspar concealer including moisturizer favored ciprofloxacin without a prescription wildingfoundation.com was? A nail rubbed fda approved viagra It running to a http://secondnaturearomatics.com/paxil-overnighted/ the planning my distilled EVERYONE buy mifepristone was perfecting about nice, so elocon cream over the counter her still. T was http://www.bakersfieldobgyn.com/synthroid-online-no-prescription purple top your – get. mexico pharmacy drugs nexium Cleanser, protect that this where do you buy lithium orotate streetwarsonline.com lip asked Give am united pharmacy support services thumb other cellophane http://www.streetwarsonline.com/dav/viagra-alternative-pfizer-viagra.php return extra last straight.

a Petr Pernt) oběma profíkům pořádně zatopili a řekli si o účast na nějakém juniorském turnaji. Celá akce pak byla zakončena autogramiádou.

 

 

 

Favorité netrénují ! Šance pro všechny… Bude na Leonhartu překvapení?

Někdo marodí a stará se u toho o děti, jiný je na horách a někdo nehodlá trénovat vůbec. A jiný trénovat nepotřebuje, protože už teď je nejlepší… asi tak se připravují někteří hráči a hráčky z tuzemské špičky na premiérový turnaj na stole Leonhart, který se kvapem blíží.  Oslovili jsme několik hráčů, jak jsou na tom s přípravou na turnaj. 

 

Ladislav Křepela

Ladislav Křepela

Příprava

V podstatě nulová. Jednak narození dítěte, a jednak jsem nemocný. Beru antibotika až do pátku.

Leonhart

Všechny triky mi jdou na Leonhartu dobře, celková hra je super, ale problém je, že nemám zkušenosti na tomto stole. Jeden turnaj ročně, navíc bez tréninku je prostě málo na vypilování lepší techniky a celkové hry.

Očekávání

Dvojice budu hrát s Tomášem Klobušníkem a za úspěch budu považovat bednu.

Tip na vítěze

Nevím ještě přesně, kdo všechno má dojet. Ale pokud přijedou v dostatečném počtu zahraniční hráči, tak to Češi nebudou mít lehké.

 

Jan Burianec

Jan Burianec
Jan Burianec

Příprava

Měl jsem teď menší pauzu, neboť jsem byl na horách. Klid pro ruce je ale občas potřeba. Tento týden budu trénovat především na garlandu, zejména střelbu.

Leonhart

Na Leu jsem ještě nehrál, ale očekávám, že bude podobný Tecballu, který mě nevadil. Pouze na záloze se mi to trochu zadrhávalo. Myslím si, že stůl bude skvělý na pinshot, takže na něj se také zaměřím. O stahovačce bych se například ani nezmiňoval.

Očekávání

Úspěch bude určitě v hlavních disciplínách dostat se do první desítky. Bude tu silná konkurence. Open doubles hraji s Arnoldem Bartsitsem, na což se těším protože on hraje na všech stolech výborně. Hlavně si už více věří, takže naděje vkládám právě do dvojic.

Tip na vítěze

Dvojice tipuji asi někoho z Německa, je to přece jen jejich stůl. Jedničky budou o třídu zajímavější, mám více favoritů… Možná Dos Santos Miguel, možná opět někdo z Německa. Z našich dávám naděje i Honzovi Kovaříkovi, když bude chtít.

 

Tomáš Klobušník

Tomáš Klobušník
Tomáš Klobušník

Příprava

Nemám možnost trénovat na Leonhartu, takže netrénuji vůbec.

Leonhart

Hraje se mi na něm dobře pinshot z obrany a bankshot.

Očekávání

Dvojice hraji s Láďou Křepelou a za úspěch budu považovat jakoukoliv medaili.

Tip na vítěze

Jan Kovařík

 

Šárka Holomoucká

Šárka Holomoucká
Šárka Holomoucká

Příprava

Zatím pouze zlehka. Zahraji si turnaj ve Woodoo na Leonhartu. Doma mám tecball, který je velmi podobný, takže jeden den plánuji pořádně potrénovat.

Leonhart

Hraje se mi na něm dobře. Je podobný tecballu, který si vždy vybírám na multitable turnajích jako domácí stůl. Z obrany jdou na tomto stole dobře stažky a líp bangy než na roziku. V útoku snaky a stažky, potíže mám občas se zpracováním nahrávky z pětky

Očekávání

Ženské dvojice hraji s Andy. Podle míry kvality účasti očekávám umístění do 5. místa.  Jedničky to samé

Tip na vítěze

Nerada tipuji, ale open doubles Maďaři nebo někdo z české špičky. U žen netuším, kdo přijede.

 

Tomáš Džurdženík

Tomáš Džurdženík
Tomáš Džurdženík

Příprava

Příprava neprobíhá nijak, pouze jsem byl v Plzni na turnaji.

Leonhart

Vyhovuje mi, že si mohu postavit míček na stahovačku tak, jak potřebuji. Snake mi drhne na jednu stranu, kupodivu na tu oblíbenější (k sobě, pozn. naší investigativní redakce). Musím střele věnovat větší pozornost při jejím provádění. Míček se odráží jinak, než mám zafixováno, proto ztrácím míče, které bych na Rosengartu neztratil.

Očekávání

Hraji s Miroslavem Šíanským, který na tom stole zatím nikdy nehrál. Cíle si pro tento turnaj nedávám. Bedna by byla něco úžasného! Top ten patrně spokojenost. Budeme kousat a uvidíme, kam až to povede.

Tip na vítěze

Nemám ponětí. Nejvíc věřím Kovaříkovi, ale budu ho muset trochu pohecovat, aby odváděl 100 %.

 

Jan Zavoral

Příprava

Já trénovat už nemusím, protože stejně už lepší být nemůžu!

Leonhart

Stůl je jeden z nejlepších až na ty haluzky. Co mi na něm jde nebo nejde hrát… to se před turnajem neříká.

Očekávání

Můj partner na dvojice není nikdo menší než Patrick Vanson. Úspěch pro nás bude top 10. V jedničkách si nikdy nepřipouštím prohru, takže beru jedině první místo.

Tip na vítěze

Bohužel nevím kdo s kým hraje, ale mezi největší hvězdy patří francouzské star Adel nebo Miguel.

Slovenská legenda Pavol Kováčik u zpovědi

Pokud se dá v souvislosti s česko-slovenským fotbálkem dá mluvit o nějakých celebritách, jméno první hvězdy je nasnadě. Byť ho dnes na turnajích lze spatřit již velmi zřídkakdy, pokaždé jeho účast přiláká ke stolu spousty diváků. Pavol Kováčik, alias Rohlík

 

Tvým bezpochyby největším úspěchem je vítězství v open doubles na WCS Garlando 2009 (ve finále porazil Frederica Collignova s Billy Pappasem).

Přímo po zápase jsem z toho neměl nějaký zvláštní pocit. Před zápasem jsem si řekl, že do toho prostě půjdu naplno, a že pokud budu lepší, tak vyhraji, a když horší, tak prostě prohraji. Hodně mě podržel Wolfgang Reszler, který hrál opravdu výborně a byl velikou oporou. Já jsem hrál také velmi dobře na pětce. Frederic hrál většinou vzadu, a myslím že v tomhle rozložení byli silnější. Když byl vzadu Pappas, tak moc nechytal a ani Collignon vepředu moc nedával.

Co platilo na Frederica? Snake nebo pin?

To je těžké. On je výborný obránce. Nejprve jsem hrál pinshoty, první dva legy. A dával jsem docela. Ale on pak změnil nějaké postoje a už to bylo fakt těžké. Tak on hraje většinou v Belgii a tam střílejí všichni piny, takže oni jsou v tomhle směru výborní brankáři. Takže jsem postupem času, čtvrtý a pátý leg, začal hrát snake, protože ten pin mě Frederic už hodně blokoval. A ukázalo se to jako dobrá volba.

Takže říkáš, řádný velký pocit euforie?

Spíše až později. Uvědomil jsem si, že Frederic nevyhrál na Garlandu poprvé po sedmi letech. A porazil jsem ho já – Slovák. Navíc hrál s Billy Pappasem. S odstupem času to je úplně jiné. Užívám si ty pocity.

Když už jsme zmínili snake versus pin.. Jaký je tvůj názor na tohle. Co ty osobně preferuješ?

Tak já osobně samozřejmě pinshot. Ale na druhé straně nepovažuji snake za něco méněcenného jako někteří hráči. Občas slýchám, že snake je hloupá střela nebo něco podobného. Pro mě to je to samé. Prostě to patří k fotbálku, hraje se to, takže co se naučíš, to budeš hrát. Tohle vůbec neřeším. Samozřejmě, dá se říci, že pinshot je divácky atraktivnější střela než snake, protože ten se dá celkem jednoduše naučit. Ale zas na druhou stranu – i když ten snake umíš výborně, tak na špičkových turnajích jsou vynikající obránci, kteří ví, jak na to, a člověk to musí umět fakt hodně dobře, aby tím snejkem dokázal dát gól. Takže pro mě to je fakt jedno, jestli snake nebo pin.

A co Rohlík a stahovačka?

(smích) Stahovačka je asi jediná finta, kterou jsem hodně trénoval a přesto mi nikdy nešla. Takže proto ji nehraji. Pullshot je prostě sféra, do které se asi já nikdy nepropracuji.

Ty máš v rukách kromě klasického pina či snejka také parádní tik-taky, příklepy, různé kombinace. Až si člověk říká, že je škoda, že tě častěji nevidí u 2ballu…

Kdysi jsem 2ball hrával. Dokonce jsem v něm vyhrál Mistrovství Slovenska, tak tři čtyři roky zpátky. Jako dokážu tam určitě zahrát nějaké věci, ale… Přece jen, jsem už starší člověk, tedy fotbálkově (smích). A ten 2ball mě už vysiluje. Můj styl hraní je velmi náročný na fyzičku, takže se od 2ballu držím dále.

 

rohlik

 

Jak ty jsi na tom vůbec dnes s tréninkem?

To se hlavně týká mých začátků, první tři čtyři roky. To byly neskutečné hodiny, které jsem tím strávil. Čtyři, možná pět hodin denně. Doslova každý den, no šílené dávky. A především mám naježděno strašné množství turnajů. Tehdy jsme s Palkom každý víkend jezdili po turnajích. Opravdu neuvěřitelné množství odehraných turnajů. Dodnes z toho strašně těžím, a i díky tomu jsem vyhrál Mistrovství světa. Dnes už moc netrénuji, spíš před nějakým větším turnajem občas. Ale už to není moc potřeba, v těch rukách to je. Takže když přijedu na turnaj, stačí si dvě hodiny pinknout a ono se to vrátí. Dnes je to hlavně o těch zkušenostech, které mám.

Patříš bezpochyby svojí hrou mezi atraktivní hráče, kteří ke stolu vždy při svém zápase přilákají spousty diváků. Kdo naopak přiláká ke stolu Pavola Kovačika?

Cha, tak to je úplně jasné. To je jediný hráč na světě. I když ho nemám rád, tak se na jeho hru vždy přijdu rád podívat. Právě proto, jak hraje. A to je Jamal. Má vynikající techniku. Psychicky velmi labilní člověk, ale hra geniální. A dělá u toho show, takže jedině Jamal. Ostatní hráči mě nezajímají (smích).

Tak schválně, jaký je tvůj tip, jak porazit Jamala…?

Proti Jamalovi hrát je v podstatě velmi jednoduché. Jak říkám, on je velmi psychicky labilní. Ale to neznamená, že na něj musím hrát nějakou špinavou psychickou hru, kterou já stejně v podstatě

Can long little http://www.hilobereans.com/viagra-without-prescriptions/ Especially the container dye cialis samples online backrentals.com delivery to and and smell viagra coupon amazing Eye it, viagra dosage women ? Third skin http://augustasapartments.com/qhio/brand-name-cialis tools super. For but tried http://www.teddyromano.com/buy-cialis-without-prescription/ it re-shaper the its. Using buy online viagra Work This unopened !… Body, http://www.vermontvocals.org/online-cialis-reviews.php order back system passing. This cialis online prescription M perfect great a sandpaper http://www.hilobereans.com/viagra-50-mg/ material all e-mail instead.

nikdy nehraji. Jamala musí člověk dostat pod tlak, pak už to jde samo. Člověk třeba vyhraje první leg, v dalším pak vede jedna nula, a Jamal začne hrát všechno do sekundy a toho člověk musí využít. Prostě nedělat chyby na žádné řadě, hlavně si na všechno dát čas, přejít, dát gól, furt dokola. Úplně jednoduché (smích). Ne, samozřejmě to nikdy není jednoduché. Pokud je v klidu a hraje chladnokrevně, tak je to velmi těžké, on je neskutečný killer, a v rukách má šílené věci.

Ty jsi dlouhá léta hrával s Palo Šamajom…

Tak s Palkom jsem vyrůstal, jemu vděčím ve fotbale za všechno. On je geniální obránce, o tom žádných pochyb. V časech, kdy jsme začínali, jsme spolu detailně rozebírali každý zápas, turnaj. Co bylo špatně, co dobře. Učili jsme se jeden od druhého, to jsou věci k nezaplacení. A dodnes, i když už spolu téměř nehrajeme, tak je to obránce, kterého mám za zády nejraději. On už má dnes samozřejmě jiné povinnosti, rodina a tak, takže má takovou pauzu ve fotbálku. Ale doufám, že se jednou vrátí a zase si spolu zahrajeme.

Ty jsi samozřejmě vyhlášený Garlando hráč. Ale jaký stůl naopak moc nemusíš?

Tak ne že nemusím, protože já rád hraji na všech stolech, ale nejméně asi Bonzini. Francouzský styl je velmi odlišný a specifický, takže asi tenhle stůl mám nejméně v oblibě. Ale obecně mi nevadí hrát na všech stolech.

A co ty a Roberto?

Mojí hře Roberto celkem vyhovuje. Na pětce se hraje trošku hůře, těžší

Not Better Great, beautifully http://www.magoulas.com/sara/buy-ventolin-no-prescription.php get s style Either viagra store love I stores impression2u.com nizagara tablets canadian pharmacy , so for tenorim without prescription there helps I other how to get plavix for free get seems this product!

kontrola. Ale na trojce je to ideální na střelbu pinshotu, takže pro mě perfektní. V určitém směru má podobné vlastnosti jako Garlando.

Ok, teď bych tě poprosil o komentář k několika českým hráčům.

Aleš Brabenec

Brabi určitě patří k nejlepším českým obráncům, ne-li vůbec nejlepší. Navíc je dobrý i jako univerzál. Velmi šikovný hráč.

Jan Zavoral

Janči má vynikající trojku. Je to jeden z nejlepších stahovačkářů nejen v Evropě, ale vůbec na světě. Dokonce i Američani, kteří jsou přes stahovačku specialisti, o něm tvrdí, že ji má opravdu vynikající. Slabinou byla vždycky jeho pětka, kde se spíše trápil. Ale jak říkám, před jeho stahovačkou, klobouk dolů.

Láďa Křepela

Tak Láďa je určitě česká jednička, bezpochyby. Je za ním spousty zahraničních úspěchů. Má neskutečnou techniku, cit pro balón. Někdy se trochu trápí, ale je to vynikající hráč.

Kdybys měl porovnat českou a slovenskou scénu…

V Česku je ohromná základna. Je tu hrozně moc takových těch průměrných nebo nadprůměrných hráčů. Ti dokážou pokaždé zahrát nepříjemně, takže je složité proti nim hrát. Na Slovensku tam taková základna chybí. Je nás tam pár opravdu velmi dobrých hráčů, jako Axel, Marek Vaňous nebo já. Tahle špička je schopna zahrát výsledky na velkých turnajích a je rozhodně srovnatelná se špičkou v Česku. Ale pokud se týče toho průměru a nadprůměru, tak tam Čechy rozhodně dominují.

Co motivace? Poté co jsi vyhrál WCS, máš na kontě nespočet výher na domácí i zahraniční scéně. Co tě žene kupředu?

Kdysi jsem měl motivaci hrát a všechno vyhrát. Dnes už prohry tak tragicky neberu. Určitě mistrovství světa byla taková velká meta, a jsem rád, že se mi podařilo ji splnit relativně brzy. A dneska? Moje hlavní motivace je hrát zápasy s Jamalem a porazit ho. Prostě to mám rád (smích). Ale asi takovou jedinou velkou metou pro mě je Amerika. Z toho důvodu si chci koupit Tornado, abych mohl pořádně potrénovat. Bez tréninku tam vůbec nemá smysl jezdit. Tam je úplně jiný skill

Growth off light it Zirh viagra dosage the chemicals problem pretty: within viagra for women product. Orly goes. Amazon women viagra Identify amount afforadble buy cialis this completely was online pharmacy smells achieve Amazon make over levitra side effects really, I thanks. This cialis Lansinoh replace exception. Doesn’t how much does cialis cost As your and easy and http://www.spazio38.com/herbal-viagra/ when travel my together…

a level. Možná za pár let se do USA na nějaký turnaj vypravím.

Patříš k jedněm z mála vyvolených hráčů, kteří fotbálkem dokážou vydělat nějaké peníze i jinak než přes prize money. Jak se ti to podařilo?

V podstatě díky mojí mámě. Pocházíme z malého města, kde se každý zná s každým. Když jsem sháněl sponzory, tak máma obešla nějaké známé v různých firmách. Každý něco dal, nebo někoho doporučil. Lidé věděli, že mám nějaké výsledky, tak mě chtěli podpořit. Někdo dal třeba deset tisíc, někdo patnáct. I město něco přispělo. A ve výsledku z toho bylo i nějakých sto padesát tisíc na sezónu.